|
|
Poutní kostel Sedmi radostí Panny Marie [ Poutní místo ]Původně hornická obec malé Svatoňovice leží na úpatí Jestřebích hor mezi Náchodem a Trutnovem. Vznik poutní tradice souvisí se zdejší studánkou vyvěrající ze země sedmi prameny. Roku 1715 prý majitel pozemku zavěsil sošku Panny Marie s Ježíškem na suchou třešeň nad pramenem. O pět dní později byl vodou a motlitbou zázračně vyléčen chromý epileptik Dröschel ze Slavětína. Pověst o zázračném uzdravení se rychle rozšířila a přivedla k prameni mnoho poutníků. Vyrostly zde lázně, dřevěná kaple a roku 1737 i poutní kostel.
Mariánská studánka má dnes podobu studniční kaple při kostele s vodní nádrží a mozaikovou výzdobou. V její blízkosti jsou ještě kaple Panny Marie Lurdské a sv. Judy Tadeáše. Další kaple Sedmi radostí Panny Marie, křížovou cestu a Boží hrob najdeme v Mariánském sadu z roku 1893. Malé Svatoňovice, rodiště Karla Čapka, jsou dnes lázeňským, poutním a výletním místem klidu a odpočinku.
Literatura:
60 POUTNÍCH MÍST do kapsy
Petr Dvořáček
Ingrid Hanzlíková
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule
|
Jajý čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.
Jaké bude počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.
Jaké je počasí o svatém Medardu, takové je o žních.
Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.
Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.
Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.
Medardův dýšť - čtyrycet dní plíšť.
Medardova krápě - čtyřicet dní kape.
|
|
|
Červen 880: Papež Jan VIII. zřídil na Moravě arcidiecézi a do jejího čela postavil Metoděje.
Červen 1044: Jindřich III. při dalším vojenském težení do uherského království.
Červen 1046: Schůzka Břetislava s polským Kazimírem a pomořanským Zemožilem na Jindřichově dvoře v Merseburku.
Červen 1068: Spor knížete Vratislava s moravskými údělnýmiknížatyo volbu nového pražského biskupa po smrti Šebíře.
Červen 1075: Češi vedením Vladímíra II. se účastnili výpravy Jindřicha IV. proti vzbouřivším se Sasům.
Červen 1130: Pokus některých šlechticů o zavržení českého knížete a současně o osvobození syna Břetislava II.
Červen 1156: Smlouva mezi Fridrichem I. Barbarossou a Vladislavem II. zavazovala českého knížete za slib dědičného královského titulu.
Červen 1178: Kníže Soběslav II. zahnán na útěk do Čech při rakouském vpádu na Moravu.
Červen 1193: Přemysl I. pro účast na spiknutí byl císařem Jindřichem IV. sesazen z českého trůnu.
|
Zdroj: www.meteopress.cz
|
|
|